Náš malý společný příběh...

Na Smečce máme už zase prázdniny (ten rok utekl jako voda) . Tak jsme spáchali aspoň menší výlet, aby se nám tolik nestýskalo. Zvolili jsme trasu ka Černou Nisu, protože za prvý tam s námi ještě Gabča s Majdou nebyly a za druhý protože je to tam hezký.

Nakonec se nás sešlo hojně: 7+7 (Jitka + Bagýsek, Gabča + Majda (přijeli jedním autem), Zimi s Frankiem, Ditta s Maxíkem, pan Gabriel s Taliskou a POZOR! po dlouhé době jsme si užili i Míšu se Sheiličkou - moc mi udělalo radost, že mohly s námi jít i holky).

Šli jsme až ve čtyři hodiny a mělo lejt a padat kroupy. Nakonec se nestalo téměř ani jedno. Podle předpovědi mělo pršet už od tří hodin, nás chytil snesitelnej deštík asi 20 minut před koncem. Jinak nám celou cestu svítilo sluníčko. Nechtěly jsme to s holkama zakřiknout, když jsme ještě nedošly. Ale teď už to říct můžu. Byl to skvělej výlet. Bez šarvátek a štěkaček. Dante s Bagýskem se zvládli krásně, když se pohlídali. Totéž nutno říci o Maxíkovi a Frankiem. Ze začátku to vypadalo, že ne-e. A nakonec jo-o i na volno. Parádně to zvládaly i holky. Majda měla chvílema tendence to šéfovat, ale kdykoli Gabča řekla, byl konflikt okamžitě zažehnán. Takže podtrženo, sečteno...bezvadný.

Ráda bych vyhlásila několik cen výletu:

1. Největší bahňák dne: Taliska.

2. Největší plavec dne: Sheilička.

3. Nejčernější bílý pes: Maxík.

4. Nejvíc šéfka dne: Majdička.

5. Nejzamilovanější pes dne: tady se kluci podělí: Bagýsek a Frankie (každej chvilku tahal pilku)

6. Nejvíc nepoznatelnej hovád: Moje mládě.

A k tomu teda ještě něco dodám. Myslim, že mi Mojmíra někdo musel vyměnit. Téměř celej výlet byl "navolno" - na stopovačce, kterou jsem nedržela. Byl šikulka. Vracel se a čekal, když už popoběhl daleko. Mám z toho radůstku.

Cestou jsme narazili na malý rybníček, psíci se báječně pocachtali, aportovali z vody nebo tam chytali pamlsky. Bylo to hezký.

Další atrakcí se stala veliká blátivá louže. Dál nebudu nic dodávat, protože tohle se popsat nedá .

Na zpáteční cestě si pejsci vyměnili paničky. Bagheera půjčil Jitku Maxovi a Maxík svěřil Dittu Bagýskovi. Skvěle nezvyklej pohled. I pánové byli chvíli zmatení a na zavolání šli každej na svý místo bez ohledu na to, kdo má šňůru.

Fotky z akce najdete tady.

No, nevím, co dál psát, protože to bylo tak pěkný, že kdo tam byl, tak ví (doufám, že i ostatním se to líbilo tak jako mně) a kdo nebyl, tak aspoň nebude rozmrzelej, že o to přišel .