Frankie na návštěvě
Tak si zkouším, jaký to je, mít dva psí kluky. Zimi potřeboval 
někam odjet a chtěl jen párkrát vyvenčit Frankieho. Nakonec mi ale celá rodina odjela někam do pryč a já zůstala doma s Momo sama. Tak jsem Zimimu nabídla, že může prcka přivézt, aby nebyl doma opuštěn. A tak tu mám teď víc pejsáčů, než lidí.
Frankie normálně hrozně řve, pořád chce něco dělat a je strašně akční. Zimi večer odjel a od tý doby Frankie nevydal, snad krom hry s Dantem, ani hlásku. Je skvělej. Klidnej a poslušněj (víc, než můj vlastní pes, což je smutný).
Večer ležel chvíli za vstupníma dveřma a smutnil. Ale nebylo to tak hrozný, na jídlo se nechal nalákat
. Postupem času se pak přesunul už do obýváku a nakonec ležel s námi i na gauči.
Kluci dostali večer každej vepřovou kost, aby měli nějakou laskominu. Tak si trochu pochroupali a pak si ještě před spaním pohráli. Frankie je pěknej provokatér a zároveň 
jedinej pes, se kterým si Dante chce sám od sebe hrát, takže si to užívám
. K mému velkému překvapení se nakonec Franie nastěhoval i k nám do postele. Většinou mu je prej teplo a spí na zemi, tak jsem se divila.
Ráno mě brouček probudil tím, že mi několikrát oblízal celej ksicht. Pěknej budíček. Nakonec jsem se donutila vstát už v devět a šla jsem rovnou s klukama. Vzala jsem je oba, abych vyzkoušela, jestli by bylo odpoledne možný nějaký delší venčení. Bohužel to neklapne, protože je Mojmír takovej jouda. Frankie chodí fakt skvěle, ale Danťák se prostě rozběhne a jde si přes mrtvoly po svým. Přeskakujíc druhýho psa bych to fakt po tom ledu dávala blbě, takže odpo půjde každej zvlášť.
Milým zpestřením ranní procházky byla psí 
kámoška Bára. Frankie se očividně zamiloval, tak jsem ho aspoň na chvíli mohla pustit proběhnout. Bohužel ne všichni jsou kámoši, takže jsme potkali i našeho oblíbenýho černýho vořecha, co chodí věčně navolno a s...štve Danta. Pes běží na mýho, pán někde v háji, na psa volá jen 5letý dítě
. Tohle fakt nesnášim
. Někteří lidi jsou bezohlední kreténi a nikdy jim to nedojde, i když jim vynadáte. Po minulý potyčce s tímhle psem jsem prostě jen poprosila paní od Báry, jestli by toho psa jakkoli neodehnala, protože já s plnejma rukama bych to nedala. Pán od psa zas jen blbě čuměl.
Nakonec to všechno dobře dopadlo. Frankie si poběhal s Bárou a Dante zevloval, jak to má ve zvyku. Loučení bylo těžký. Frankie se zaseknul na chodníku a hleděl do dáli,jestli se mu láska nevrátí. Nakonec bylo z ranní dvacetiminutovky krásný skoro hodinový pošmajdání.
Doma dostali 
kluci najíst. Zkusila jsem jim to dát vedle sebe. Bohužel Fífouš není takovej žrout jako Mouš, takže Dante měl už sežráno a Frankie se ještě ničeho ani nedotknul. Co se asi stalo? Mou se vrhnul i do druhý misky, tak musel být odpraven. Stál za židlí a řval, jako bych ho nikdy nenakrmila. Frankiemu se do toho jídla moc nechtělo, tak jsem se ho rozhodla přelstít a kápla jsem mu na granule trochu lososovýho oleje. No, po snídaní bylo do pár minut 
. Teď kluci ležej a odpočívaj. Užívám si ticho a snad stihnu i nějakou práci.
Odpoledne:
Nakonec přijel Zimi dřív, než jsme čekali, a tak jsme stihli i procházku na Tajch. Kluci se proběhli a vyblbnuli. Takže to bylo moc milé
Pár fotek tady.
