Černá Nisa II.
Musím to jednou napsat taky hned za čerstva, ne? Před chvílí jsme dorazili z výletu. Složení bylo tentokrát v oblastí psí vyrovnané ( 5 pejsků na 4 fenky) v oblasti člověčí trochu méně (2 páni na 7 dam). Každopádně se musíme pochválit, že nás nezastihla žádná rvačková katastrofa. Sem tam se něco štrejchlo, ale vzhledem k tomu, že potenciální rváči měli šéfovací vůdce, se nic nestalo.
Vzhledem k tomu, že je Svatka velmi schopná organizátorka a navíc je krajeznalá, obrátila plánovanou trasu hned v počátku a já jí za to moc děkuju, protože vzhledem k mojí neinformovanosti nám tím zachránila výlet. Po cestě, kterou bychom podle mého plánu došli k přehradě, se totiž jel děsně cyklo závod s účastí (prej) asi 3000 závodníků. A asi by teda bylo snazší tančit mezi kapkama deště, než mezi štrůdlem kol.
Tak, dost díků zachránkyni
...a co dál? Výletily s námi dneska i nové tváře, co s námi ještě nevýletily. Třeba Svatka s Bubu nebo Vendul s Ebby a Meggie a pán (pardon, zas nevim jméno) s Talis. Talis je holka voňavá, takže to někteří pocítili na vlastní ruce a jiným odpadla starost s tím, že jim někdo zrovna doháral
. Nakonec jsme vlastně zas takovou túru nešli, ale mám dojem, že psíkům to dalo zabrat dost. Teta Svatka si půjčila na chvíli i Momoje a ukázala mu, zač je toho odpružená šňůra. Teta Svatka bude jednou jistě slušivou dobrmaní vůdkyní, poněvač Moj na ni docela dá a on je všech ignorantů král (když Artýsek už je tak šikovnej).
Když jsme dorazili k velké vodě, odvážlivci psí se jali koupat. Nakonec to zkusili chtě nechtě až na Danta všichni. Za skok dne bych jmenovala na 1. místo Bagheeru
pašák se rozběhl a skočil, ale voda byla hlubší, než chtěl a tak si zkusil i potápění.A když vyplul, byl pěkně vykulen
. Jitka chtěla psíky nakrmit a tak jim házela lukrativní pamlsky, aby je lovili z vody. Jediná Bubíš jeden ukořistila. Ostatní zůstaly kačenám.
Když jsme přešli přehradu a chtěli se dát cestou zpátky, potkali jsme asi tooooooolik (a ještě mnohem víc) hrozně závodících cyklistů, takže plán na okruh byl zmařen a nakonec jsme se vraceli téměř stejnou cestou nazpátek. Nu což, ta cesta z druhý strany vypadá zas jinak
.
Na cestě zpátky jsme potkali velmi lákavou hromádku, a jelikož jsou naši psi všichni podvyživení, tak se přeci najedí, když to tam jen tak leží, ne?
Po návratu k autům se s námi Sváťa rozloučila a prodloužily si s Bubu ještě trochu to pohodový venčení. Otrlci Ditta, Týna a chlapi skákli na jedno no a my zbylí jsme nasedali do aut a vyrazili dom.
Cestou mi blejskalo sluníčko do hodinek a vzádu Bagys chytal do hlamy prasátka (je prostě lovec k sežrání).
Pak nás teta Jitka vyložila a Moj teď chodí po třech. Vypadá moc spokojeně a že se mu to fakt líbilo akorát ho nejspíš něco bolí, no.
Jináč bych ráda poděkovala všem výletíkům za milé dopoledne, všem pejskům, že se tak způsobně chovali(nervali se, nezchazovali cyklisty, nejedli rodinky, co si vyšly a tak) a taky sluníčku, že nám tak pěkně svítilo na ten konec šortkový sezóny.
PS: fotky ajdete u Svatky na foxtrotlik.rajce.idnes.cz/Vylet_Cerna_Nisa_s_Ani/ a fotky od Týny jsou na mým albu, tj.: johanna-magdalena.rajce.net.
