Navolno?!
Tak!
Pavlína povídala trénovat bez šňůry. Zimi s Frankiem nám pomáhají. Včera odpoledne jsme byli spolu a prubli jsem to. Úspěch je, že Dante úplně nezdrhá. Drží se v okruhu tak do 50m a kope myši. Abych ale nebyla hodná panička, nosí navolno košík. Včera se to velmi osvědčilo. Kluci našli nějakou kůži...srna, zajíc...nevim. Danťák toho kus sežral i přeš ten náhubek, ale kdyby ho neměl, sprasil by to celý
. Takže ano, je hodný, ale má košík. Jinak to bylo super. Přivolání máme sice těžce pod průměrem, ale útěky zas tak hrzný nejsou, tak mám radůstku
.
Dnes ráno jsem to prubla znova, na sídlišti. Přivolání katastrofální a můj dojem taky. Nakonec jsme to ale zvládli a dali jsme tak 5x volno.
A protože jsme drsňáci a chcem
to zvládnout, odpoledne jsme šli zas na naši oblíbenou louku, tentokrát bez Zimiho a bez Frankieho. "Jen já a můj kůň." Moua jsem pustila a nechala vylítat. Tak v půlce jsem začala zkoušet přivolání. První KATASTROFA! Pes dorazil tak na popatnáctý. Dostal opět volno a za chvíli zas "ke mně". Dorazil asi na podvacátý. Super. Ňamky ve volným prostranství ignoruje a ani si je nebere, takže odměnou mu bylo pouze moje jásání. Když jsme to opakovali tak po 6., přišel už relativně dobře a po cestě zpátky už chodil docela dobře. Ale musím ho volat tak na dva metry. Když je dál, reaguje jen na změny směru.
Moje pocity? Mám radost. Chtěla bych, abychom to zvládli kvůli němu a nám, ne kvůli mně.
Fotky z venčení s Frankiem tady. Jsou skoro stejný jako ty z minula. Jediný rozdíl je, že ty první jsou se šňůrou a druhý už ne
.
