ZOP :-D
Tak dneska nadešel den D. Bylo veselo, protože od chvíle, kdy jsme vstali, Dante kulhal. Nevím proč, nevím jak...nevím nic. Prostě vstal a dělal, že nemůže chodit. Tak jsem volala Jitce a pak Marušce, co s námi. Maruška řekla, ať stejně přijedem, že to třeba nějak dopadne. Tak nás Jitka vyzvedla a jeli jsme. Dante kopec vyletěl jako vždycky. Těšil se. Ale nahoře narovince už zas pajdal
. No, ale zkusit jsme to šli. Pavlína říkala, že třeba dá aspoň některý cviky líp. Nakonec se na ně nedostalo. Skončili jsme hned u čísla 1, přivolání. Dante se rozběhl jako mladík, ale když jsem volala "ke mně", začal zase kulhat a vypadal, že prostě nemůže přijít. Volala jsem 6x. Pak řekl pan rozhodčí: "a dost! Ten pes nemá zdravotní stav na to, aby skládal zkoušku. A 6 přivolání je moc." A bylo hotovo. Takže jsme vydrželi vevnitř asi minutu.
No, co, tak to zkusíme příště.
Ostatní na tom byli líp aspoň po dobu, co jsme tam byli. Jeli jsme pak k doktorovi.
Ale na všech byla znát nervozita. Jak na pejsáčích, tak na pánících. Holt jsem zkonstatovala, že náš cvičák není vymývání hlav pejsků, ale je to o umu přežití v džungli civilizace.
Sice nedáme přivolání, ale zvládli jsme cestování v jednom autě s Bagýskem. Sice nedáme vždycky předpisový odložení, ale dáme ho zas ve skupině. A pejsci u nás nemusej být zavřený v odkládacích bednách jen proto, aby se neservali. Učíme se věci pro život, ne pro papír.
Takže ač to u nás neklaplo, vidím velkej kus práce, co na nás všech Pavlína odvedla a co i my sami jsme odvedli na sobě. Všem, kdo tam dnes byli s námi, to moc přeju a i s Dantem držíme palečky, všechny, co máme. Myslíme na vás, ať se to podaří
. A kdyby to nevyšlo, nelamte si hlavu a nesmutněte. Půjdem to prubnout příště
.
PS: verdikt doktora na naši packu zní - nejspíš zánět lůžka drápu nebo posledního článku prstu. A snad nás to prý přejde. Ach jo...
