Náš malý společný příběh...

Dneska jsme absolvovali s Momo 5. smečkový Dogtrek. Náš to byl v pořadí třetí. Byl suprózní. Začínal totiž v penzionu Údolanka v Kryštofáku, kde měl i končit a to znamelano těšit se na pívečko.

Trasa byla velmi přívětivá. Délka něco kolem 12km, což je žůžokrásný. Cesta moc hezká, pěkným terénem, co nás ani nezabil. A navíc se hrozně vypěknilo počasí, takže z toho byla krásná akce.

Se Zimim jsme ukořistili již téměř tradičně poslední místa. Ale nám to nevadí, protože jsme to jako procházku plánovali už od začátku.

Momovi bylo po cestě trochu blbě od břichu. Kdo ví, co kde spásl. Ale v průběhu se to vylepšilo a ke konci už mu bylo dobře. To se projevilo na stanovišti č. 5, kde se Martině pustil do pytle s piškotama.

Cesta byla protkána stanovišti. Některá byla s úkoly, jiná jen s obrázky. Osobně si myslím, že Momovi se nejvíc líbilo stanoviště,kde se hledaly piškoty. Je to pažravec, takže se mu to hodilo do krámu. Ale nakonec i stanoviště č.7, kde se dělalo odložení, mu přišlo vhod. Byl už trošku ucaprtanej, tak se tam pak trošku rozplácnul a i s Frankiem vypadali, že dál už asi nepůjdem. Úkol s přeskakováním nohy Zimi lehce upravil a sednul si k tomu, takže se to změnilo spíš na přelejzání. To nám přišlo vhod.

Nejvtipnější bylo stanoviště s kvízem. Ani se dvěma hlavama psíma a dvěma lidskýma jsme nevěděli jistě jedinou odpověď. Na druhou stranu jsme 4 z 8 trefili, takže to považuju za úspěch.

V cíli proběhlo vyhlášení a obdrželi jsme krásné ceny, za které moc děkujeme.

Dopili jsme pívečko a vydali se domů. Momo upadl do bezvědomí a myslim, že bude spát až do zítřka. Já teda taky.

Nafotila jsem pár mázlých fotek a snažila se cestou zachytit všechny, kdo nás předběhli. Takže se na ně můžetre mrknout tady.