Intenzivní kurz poslušnosti
Už nám zase začalo Smečkování. Tentokrát je kurz zakončen zkouškou ZOP. Bude to sranda, tak jsme se přihlásili. Sice jsme zjistili, že musíme z pravé nohy přesedlat na levou a u toho mít pořád povel "k noze", což je trochu oříšek, ale na druhou stranu je to i velká výzva. A i kdyby to neklaplo, tak aspoň budem konečně chodit nalevo jako ostatní.
Včera bylo hezky a svítilo sluníčko. Dante se snažil, protože chodí na Smečku moc rád. Ale jedna věc mu nešla. Povel "volno" umí moc pěkně, ale povel "ke mně" včera znamenal" seber se a utíkej co nejdál u paničky, stihni u toho všechno očuchat a označkovat, ale hlavně se nenech chytit". Popravdě mě to moc neštvalo, protože jsem to čekala. Vím, že když sundám šňůru, Dante mě vypouští z vnímání. A tak jsem ho prostě volala a chodila sem a tam, než se podařilo ho ulovit.
O to větší pro mě bylo překvapení, když dneska Dante předvedl špičkově nejen "volno", ale i "ke mně". Prostě se na fleku otočil a radostně přiběhl. Zůstala mi čelist dole, protože to bylo víc, než nečekaný. Ale měla jsem z toho hroznou radost.
Dnešek byl deštivý a studený, a tak Dante sice pěkně chodil navolno u nohy, ale nelíbilo se mu odložení v tom mokru a tak vstával a prozpěvoval. Ale jinak mám z toho pěknej pocit. Hlavně z toho přivolání.
Ale bomba nejbombovější je, že včera nám Jitka nabídla, že nás sveze a... dokázali jsme to . Včera na sebe kluci vrkli, ale dneska ráno, když nás Jitka vezla znovu, už nevrkali a když jsme jeli domů, bylo to v klídku. Mám z těch našich koňů vážně velkou radost
. Říkám si, že i kdyby nic jinýho a v sobotu jsme byli všem pro srandu nebo za ostudu, pořád nás může hřát tohle. To je mnohem víc
.
Takže ,Jitko, DĚKUJEM, mám z toho skvělej pocit.