Intenzivka - den 5.
Dneska už k tomu nemám moc co říct. Kluci se ráno v autě trošku povrkali, ale dobrý.
Dnes se trochu promíchaly a přečíslovaly skupiny. Jsme 3., ale nemá to žádné následky, pozitivní ani negativní. Věc se má tak, že Dante se zabejčil. Mám podezření, že se rozhodl nebýt za blba, nýbrž za ignoranta.
Pavlína nazvala naši skupinku "skupinkou fuckerů" a myslím si, že toto označení vystihuje celou podstatu věci. Vjimku tvoří Míša, který se snaží i ve stavu zpruzenosti. Co se týče Mojmíra, rozhodl se světu i rozhodčím a nám všem dokázat, že poslouchají na slovo a bez potíží jen jedinci s vymytou hlavou... a on že je natolik dokonalý a inteligentní, že na to bude prostě prdět. Takže při povelu "ke mně" jsem si dnes nedělala ani sebemenší iluze, že by přišel. Ráno, když jsme dorazili na hřiště, jsme to přivolání dali jen tak na zkoušku...pustila jsem ho a zavolala...a on přišel. No, ale aby nebylo moc radosti najednou, tak naostro už nepřišel.
Na druhou stranu si říkám, že to zítra prostě zkusíme. Třeba se to podaří...a kdyby ne, tak co. Už to, že můžu Danta pustit na hřišti navolno a jsou u toho další 3 klučičí psi, je velkej úspěch. Nepotřebuju na to papír, protože to vidím. Za to děkuju naší Smečce.
Když to zítra nedáme, omlouvám se za způsobenou ostudu. Ale díky, Pavlíno a Maruško, za ten posun, co máme za sebou. To nás hřeje
.
Tak... a teď Dante spí a dělá, že jsem ho vyničila tak na 100 let dopředu. Je to miláč, i když ignorant 
.
